• O mně

  • Jmenuji se Romana Voženílková a jóga si mě našla. Totiž k józe mě přivedl úraz na lyžích v roce 2001, od té doby se jí věnuji a stala se mou součástí. Zjistila jsem, že jóga je cestou k sobě, cestou ke štěstí.

    Jógu podle B. K. S. Iyengara, které se celá léta věnuji, mi představila dlouholetá průvodkyně a učitelka jógy MUDr. Marcela Mikešová, které především děkuji za její skvělé vedení a nahlédnutí do jógového světa. Cvičitelka Petra Plašilová mi pomohla nakouknout pod pokličku somatické jógy. Úžasná Dinah Rodrigues a její Hormonální jógová terapie mi otevřela pohled na celkové zdraví ženy. Upřímné velké díky patří mé rodině, přátelům a všem lidem i bytostem, které na své životní cestě potkávám.

  • Moje vlastní jógová praxe se stávala stále intenzivnější a hlubší. Vlastně mne oslovila natolik, že jsem se józe, jógové filozofii, mindfulness, focusingu, meditacím, vipassana retreatům a buddhistické praxi s učiteli Bhante Pavesou, Bhante Dhammajivou začala aktivněji věnovat a vše hlouběji studovat. Úžasné až udivující je pro mne propojení jógových ásán s dechem, všímavé pozornosti a celkové působení jógy na mé tělo i ducha. Zjistila jsem, že jóga má smysl!

    …jóga je pro mě zdraví, pohyb i klid, hra i soustředění, fantazie, jasnost, zábava, radost, krása, půvab, kouzlo, zdraví, dýchání, rozptýlení, láska, oddanost, blaho, poznání, moudrost, vědomí, respektování, soucit, sebepoznání, pravdivost, pohoda, napětí i uvolnění… JÓGA JE PROSTĚ ŽIVOT!

  • Líbí se mi tato báseň, která mě díky osobním událostem momentálně oslovila:

    Chalil Džibrán O DĚTECH

    Vaše děti nejsou vašimi dětmi. Jsou syny a dcerami Života, toužícího po sobě samém. Přicházejí skrze vás, ale ne od vás. A třebaže jsou s vámi, přece vám nepatří. 

    Můžete jim dát svou lásku, ne však své myšlenky, neboť ony mají své vlastní myšlenky. Můžete dát domov jejich tělům, ne však jejich duším, neboť jejich duše přebývají v domově zítřka, který vy nemůžete navštívit dokonce ani ve svých snech.

    Můžete se snažit být jako ony, nepokoušejte se však učinit je podobné sobě samým. Neboť život nekráčí zpět a nezastavuje se u včerejška. Jste luky, z nichž jsou vaše děti vystřelovány jako živé šípy. Lučištník vidí na stezce nekonečna terč a napíná vás svou silou, aby jeho šípy letěly rychle a daleko.

    Ať napínání rukou Lučištníka je pro vás radostí. Neboť jak miluje šíp, který letí, tak miluje také luk, který je pevný. 

    Chalil DŽIBRÁN v knize Prorok